Chci, musím a chtěl(a) bych
Dvě ostrá slova a jedno slovní spojení, které mění a řídí naše životy. Každé z nich má ovšem jiný náboj. Kolik lidí si asi uvědomuje rozdíly a vliv na naše životy. Trochu jsem nad tímto tématem popřemýšlel.
Mně napadlo toto téma v zaměstnání, jak jinak. Právě sám se sebou řeším jeden velký problém. Vnitřní osobní krizi. Nedostatek energie, ztráta kreativity, neschopnost se na něco zaměřit. Mé plány a sny stagnují, ale čím to je? Přece prožívám radostnější etapu mého života, tak proč jsem v takovém útlumu? Tyto otázky si poslední dobou kladu.
Přišel jsem na úplně obyčejnou věc. Zpozoroval jsem na sobě jistou změnu k lepšímu. Jak to tak najednou? Moje schopnost vrátit se v čase opět došlo upotřebení. Kdy se to změnilo? Po víkendovém pobytu v Karlově Studánce. To nebylo tak těžké, ale zásadní otázka je proč? Dal jsem sám sobě pozitivní impuls. Udělal jsem něco co jsem chtěl. Ano, něco, co jsem dřív neudělal. Zaplatil jsem hotel a prostě si užil víkend s milovanou osobou, která právě pobývala v tamních lázních. Prostředí mě nadchlo i přes to, že počasí bylo pošmourné. Byl jsem tam, kde jsem chtěl být a s kým jsem chtěl být. Mnoho energie samo o sobě.
Jak by to asi dopadlo, kdybych tam jet musel, protože musím navštívit přítelkyni. Už jen přečtení těchto slov vyvolává nepříjemný pocit. Dejme si pár dalších příkladů. „Chci jít běhat.“ x „Musím jít běhat.“ Chci vydělat peníze. “ x“ Musím vydělat peníze. „Chci psát.“ x „Musím psát.“ S příklady bychom mohli pokračovat do nekonečna. Když někdo něco chce a udělá pro to něco, pak to dělá s radostí, bez nucení. Naopak, jestliže něčemu dáme punc “musím”, pak vše děláme z donucení. Pakliže dva lidé dělají stejnou činnost, jeden „chci“ a druhý „musím„, tak sice mohou být úspěšní. Jen pocit z vykonaného bude rozdílný. Jsou dvě možnosti jak se problému zbavit.
- nedělat co “musím”?
- přeměnit “musím” ve “chci”
1.Nedělat co musím?
Záměrně jsem použil za slovním spojením otazník. Ono totiž se nikdy na počátku nezbavíme slova “musím”. Vždy něco musíme. Pak mém jednoduchou a zároveň složitou obranu. Jestliže něco musím, pak to udělám ihned, tím se problému zbavím a mohu dělat co chci. Vypadá to jednoduše, ale za předpokladu, že máme zažité neodkládání věcí. Složitější je to pak, když notoricky odkládáme. Pak je pro úspěch nutné si tento zvyk osvojit, což nám pomůže v životě samotném. Prokrastinace je životním jedem, který nás tráví den co den. Pokud nepříjemnou věc uděláte při první příležitosti, pak to nebude tak obtížné a deprimující. Vykonáno a mohu být na sebe pyšný. 🙂
2.Proměnit “musím” ve “chci”.
Toto je velké umění a chce to trochu cviku. Je to o změně postoje a pohledu na problém, který před námi stojí. Je to proměna negativního na pozitivní. Vezmeme si tento jednoduchý příklad: Musím jít běhat. V podstatě jít běhat nemusím. Prostě si sednu na gauč a pustím telku. Ale?! Je potřebné si položit otázku. Proč mě vlastně napadlo běhání? Aha. Něco nás k tomu vedlo. Ať je to hubnutí, pohyb, čerstvý vzduch, zlepšení kondice… A jsme u toho pozitivního. Chci běhat kvůli váze, pohybu na čerstvém vzduchu a zlepším si kondici a bude mi líp. Toto si opakujte a proč neudělat něco pro své zdraví. Jdeme na to! 🙂
Chtěl(a) bych.
Samostatnou kapitolou je spojení “chtěl(a) bych”. Je to náš sen, ale ve většině případů toho nedocílíme. Proč, když “chci”? Ano chci, ale má to podmínku a to většinou takovou, která nám vše “zařízne”. “Chtěl bych chodit běhat, až nebudu unavený ze zaměstnání”. “Chtěl bych si koupit co mi udělá radost, ale až budu mít víc peněz”. Realizace většinou pokulhává ne-li přímo padne. Naše sny a přání se odkládají na neurčito. Vlastně na nikdy. Jak vidno, sousloví vypadající pozitivně je ve skutečnosti negativní.
Vymažte ze svého slovníku “musím”, “chtěl bych” a používejte “chci”. Toto slovo vám dá spoustu energie. Stejně jako mně. Chtěl jsem napsat tento článek na toto téma. Začal jsem hned a článek je na světě.
Přeji příjemně prožité dny bez “musím” a “chtěl bych”.